मच्छीमार
जाळे टाकून माशांची वाट बघत बसलेले मच्छिमार. जेव्हा धरणातून पाण्याचा विसर्ग होतो तेव्हाच अशा प्रकारची मासेमारी शक्य होते. मच्छिमार लोक काही वेळ मासे पकडून थोडा भाग घरी स्वयंपाकासाठी ठेवतात आणि उरलेले मासे बाजारात नेऊन विकतात.
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/fisherfolk-1.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/fisherfolk-2.jpeg)
दिवसाचा झेल
‘मागुर’ (Clarias batrachus किंवा चालता कॅट फिश). हा मासा कमी ऑक्सिजन असलेल्या अत्यंत दूषित पाण्यातही जगू शकतो. मच्छिमाराने आपल्या मुलाला व्हिडीओ कॉल करून हा मासा दाखवताच त्याचा आनंद ओसंडून वाहू लागला.
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/catch-of-the-day.jpeg)
भाजीपाला गोळा करणे
आजी आणि नातू नदीच्या किनाऱ्यावरून ‘घोळ’ भाजी (Portulaca oleracea) आणि ब्राह्मी वनस्पती (Bacopa monnier) गोळा करताना. ते या गोष्टी स्थानिक बाजारात विकतात. या भाज्या पावसाळी असल्यामुळे हा व्यवसाय ठराविक ऋतुंमध्ये होतो. दोन्ही भाज्यांमध्ये औषधी गुणधर्म असल्याचे नमूद करण्यात आले आहे.
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/collecting-vegetables.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/collecting-vegetables-2.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/collecting-vegetables-3.jpeg)
पाण्यात म्हशी
पाणम्हशीनां त्यांचे नावाप्रमाणे पाणी फार आवडते. मुठा नदीत, तो त्यांचा स्वतःचा तरणतलाव असल्याप्रमाणे त्या पाणी आणि चिखलाने अंघोळ करतात. पशुपालक म्हशींना नदीकिनारी चरायला सोडतात आणि त्यांना नदीपात्रातील तलावात पोहायला देतात. जर नदी आणि नदीकिनारे नसतील तर पशुपालकांना गुरे चरायला सोडण्यासाठी कोणतीही जागा उरणार नाही.
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/water-and-buffalos-1.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/water-and-buffalos-2.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/water-and-buffalos-3.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/water-and-buffalos-4.jpeg)
मुठा नदीकिनारी होणारे डोहाळजेवण!
तरुण जोडप्यांनी मुठा नदीच्या किनारी डोहाळजेवणानिमित्त स्वतःचे फोटो काढून घेणे हे आश्वासक चित्र आहे. पावसाळ्यात, नदीपात्र आणि किनारा हिरवाईने नटतो आणि होतकरू प्रकाशचित्रकारांना संधी उपलब्ध करून देतो.
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/baby-shower.jpeg)
कीटक गोळा करणारे
अतिशय दूषित ठिकाणी ते जाळ्या आणि प्लॅस्टिकच्या पिशव्या घेऊन नदीत उतरतात. ते नदीमध्ये उतरून तिच्या तळाला असलेल्या चिखलाला चाळून तो चिखल एका घाण बेटावर पसरतात आणि त्यातील ट्युबीफ्लेक्स कीटक पकडतात.
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/WormCollectors_1.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/WormCollectros_2.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/WormCollectors_3.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/WormCollectors_4.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/WormCollectors_5.jpeg)
![](https://punyachepaani.livingwatersmuseum.org/wp-content/uploads/2022/03/WormCollectors_6.jpeg)
नदीतून बाहेर आलेला आणि घरांमध्ये शोभेची वस्तू होण्यासाठी मध्यस्थांकडे आणि वस्तूसंग्रहालयामध्ये जाण्यासाठी सुसज्ज झालेला ट्युबीफ्लेक्स कीटकांचा साठा.